The Ultimate Book Tag

15. února 2015 v 18:16 | Brepta
Díky Iris Virág jsem se dostala k záležitosti, kterou bych přeložila jako "konečný knížní štítek". A jelikož nezněl zajímavě jen název, ale i otázky, rozhodla jsem se ten knížní dotazníček vyplnit.


klikni pro zvětšení



1. Bývá ti špatně při čtení v autě?
A jak! Docela mě to mrzí, jelikož bych chtěla u knížek trávit právě ten čas, který mi chybí. Trochu by se ho dalo ušetřit cestou do školy, kdyby se mi žaludek nepostavil za překážku a já netrpěla mořskou nemocí jak v autě a v autobuse, tak na lodi, která ještě nevyplula z přístavu, ba dokonce i v tramvaji.
Jde opravdu o hodně zraceného času. Beru-li v úvahu víkendy, svátky a prázdniny, počítám-li, že cesta do školy mi zabere 35 minut čistého času jízdy a přepokládám-li, že polovinu cest do školy stejně prokecám/prospím, vyjde mi s malou přesností, že na palubě autobusu za osm let (dejme tomu, že nepropadnu) promarním 1074 hodin, což je odhadem 6 týdnů. Kolik knížek bych za tu dobu stihla přečíst!

2. Který autor má podle tebe jedinečný styl psaní a proč?
Mám dojem, že zatím každá knížka, kterou jsem četla a doteď si ji pamatuji, byla napsána osobitým způsobem, ačkoliv to nemusí být zrovna v kladném slova smyslu. Snad se nepohoršíte, jestliže vyberu spisovatele, od něhož jsem četla knížku pouze jednu. Timothée de Fombelle a jeho Tobiáš Lolness u mě zprvu neměli šanci, ale čím dál jsem v četbě pokračovala, tím spíše jsem si uvědomovala, že odpor kladu zbytečně. Krátké, skoro holé věty sice občas rozčilují, nutno však říci, že k Tobiáši se opravdu hodí a že lepší styl si pro svou knihu nemohl Timothée de Fombelle vybrat.
Mírně rozrušující, ale zároveň příjemný je pocit po dočtení - máte minimální šanci si pamatovat, jak to vlastně začalo. Což je na tom vlastně to nádherné, protože se můžete začíst znovu a nepřestane vás to nikdy bavit.

3. Harry Potter nebo Stmívání? Třemi body obhaj svůj výběr.
U této otázky mě čeká podobné škobrtnutí jako Iris, jelikož ze Stmívání znám jen ten název. Harryho Pottera mám mám ráda moc, jak však vidíte, nemám ho s čím srovnat.

4. Nosíš s sebou nějakou tašku nebo kabelku na knihy? Jestli ano, co v ní je (kromě knih)?
Původně jsem chtěla odpovědět zamítavě, ale pak jsem si vzpomněla na síťovku, se kterou chodím "nakupovat" do knihovny. Kromě ní žádnou tašku výhradně na knihy nemám, tahám je s sebou především do školy v ... <bloumám nad tím, kde je hranice mezi aktovkou a baťohem>.

5. Čicháš ke knihám?
Jenom k těm, které se mi oprvadu líbí. Ale ačkoliv mám ráda i F. L. Věka, radši strkám nos k tomu hrubému, tlustému papíru, na kterém je hezky pozorovatelná vrstva inkoustu vyvyšující se nad zbylé bílo. "Vynačuchat" si nemůžu například knížky Abigél, Medvídek Pú, anebo Maják, mnich a mrtvý dědeček.

6. Preferuješ knížky s ilustracemi nebo bez nich?
Zajímavá otázka... Asi bez, jelikož mi obrázky často nesednou. Mívala jsem ráda ilustrace u Foglarovek, které mi pomáhaly představit si hlavní hrdiny. Jenže s věkem ztrácím potřebu vědět, jak daná postava vypadá (už dlouho jsem se nenamáhala při čtení si kohokoliv představit) a schází mi tedy i vděčnost za ilustrace. Poslední dobou narážím jen na abstraktno, které dvakrát v lásce nemám.

7. Která knížka se ti líbila, když jsi ji četla, ale později jsi zjistila, že to není zrovna "kvalitní psaní"?
Je tam nutný ten minulý čas? Mám dobrý zvyk, který mi velí nechávat všechny knížky, které se mi kdy líbily, zařazené mezi těmi, které se mi líbí, bez ohledu na to, zda bych si je dnes přečetla. Pokud vyloženě nezměním názor, nemám důvod přestat mít ráda něco, co jsem ráda měla. A tak je tomu i s Brezinovými čarodějkami ze série "KLukům vstup zakázán", které jsme hltala jednu po druhé. Vím, že to rozhodně není obohacující četba (a věděla jsem to v podstatě i tenkrát), ale knížky nebyly na jedno brdo, jak to často u dívčích sériích tohoto druhu bývá. Dneska už by mě nebavily, ale vzpomínám na ně ráda.
Mimochodem (teď vám podám jednu strašně přínosnou informaci), pokud byste si to někdy v budoucnu chtěli přečíst, maďarský překlad je lepší, ten český nestojí za nic ;-).

8. Píšeš? Vidíš sebe samu v budoucnu jako spisovatelku?
Ano i ne. Píšu, respektive se snažím psát. Baví mě slohy, ráda píšu i úvahy a charakteristiky, přestože se nejradši věnuju povídkám. Bohužel se mi málokdy něco podaří dopsat, jelikož příběhy, které opravdu stojí za to, celobreptově prožívám a když už mám všechno vymyšlené, jsem líná to přenášet na papír (obrazovku). Píšu v hlavě, ale tvorba tohoto druhu nespočívá jen v představách - mně se kromě představ honí hlavou i konkrétní věty, i když nemám v úmyslu je zapsat na popír.
Teď se ale konečně chystám pustit se do díla - ráda bych napsala své vlastní pokračování Abigél, což je jeden z mých nejblíbenějších příběhů, na které chodím každý večer "do kina". Tak mi držte palce!
A druhou otázku už jsem v podstatě zodpověděla - vzhledem k tomu, jak pomalu píšu a jakou práci mi dá vymyslet něco, s čím budu spokojená, nepředpokládám, že by se ze mě mohla vyklubat spisovatelka.

9. Kdy jsi začala číst?
Tuším, že to bylo nějaký ten měsíc před zahájením povinné škoní docházky (zlaté časy), ale na to se raději zeptejte rodičů. Jediné, co si vybavuju je, jak písmenkuju nějaký nápis na hospodě v horách a jsem na to ukrutně hrdá...

10. Byl tvůj oblíbený předmět ve škole český jazyk a literatura?
Jo. Jak to bývalo na základce tak úplně říct nemůžu, jelikož tam mi šlo všechno a tím pádem mě taky všechno bavilo. Na gymplu se to pochopitelně zvrtlo a v soutěži o můj nejoblíbenější předmět jednoznačně začala vést čeština. Dostali jsme tu nejlepší češtinářku, jakou si jen dovedete představit... A já jsem měla hodiny češtiny radši než přestávky! Vyučovací hdoiny jsem měřila od češtiny po češtinu. Jenže, časy se mění a s nimi i učitelé. Nejspíš jsme si naší paní profesorky dostatečně nevážili a jako zadostiučinění nám byla seslána zcela vzorová Paní náhodná. Ačkoliv však můj vztah k tomu kdysi báječnému předmětu ochladl, stále zůstávám nadšeným fandou obou svých rodných jazyků.

11. Kdybys dostala knihu, kterou jsi četla a nelíbila se ti, co bys dělala?
Záleží, jestli bych ji už měla doma. Pokud bych už jednu takovou vlastnila, nejspíš bych tu další věnovala někomu, o kom bych věděla, nebo přinejmenším tušila, že se mu bude líbit. V opačném příadě bych ji nejspíš zastrčila někam do knihovničky a za rok dva se ji znova pokusila přečíst nebo někomu darovat.

12. Která méně známá série se podobá Harrymu Potterovi nebo Hunger Games?
Věci se mají tak, že knížky tohoto žánru moc nečtu. Vlastně, abych pravdu řekla, výše uvedené série jsou jediné tohoto žánru, které jsem četla, tudíž u této otázky nemůžu sloužit odpovědí.

13. Upíři nebo víly?
Nad touto otázkou se nepozastavuji a jednoznačně vybírám víly. Proč? Upíři jsou pro mě (a zřejmě i pro dost dalších lidí) symbolem zla a víly zase dobra. Co byste si z těchto dvou možností vybrali vy?

14. Vlkodlaci nebo duchové?
Jo, tak tady to už asi bude těžší... Asi víc sympatizuju s duchy, protože jsou mi méně vzdálení, než vlkodlaci. Lépe řečeno, o vlkodlacích toho moc nevím. Každý se bojí toho, co nezná. Takže za mě duchy.

15. Milostný trojúhelník nebo zakázaná láska?
Záleží, na jakém místě a v jakou chvíli. V životě bych si z těchto dvou možností nerada vybírala. A v knížce? Zastávám názor, že do každého příběhu se hodí jen to jedno a druhé nikoliv. Zápletky se mi líbí takové, jaké jsou. Kdo by se nezasmál u představy Romea a Julie v podání milostného trojúhelníku?

16. Romantická kniha nebo akční kniha s několika romantickými scénami?
Všeho moc škodí. Jsem typ čtenáře, který pro své uspokojení nepotřebuje ani zapadající slunce, ani dvacet mrtvol pohromadě na hromadě. Jelikož mi neimponují především ty rychlé scény, kde nestíhám sledovat, co se děje, raději bych si přečetla knihu romantickou. Důležité je, že pravá romantika spočívá ve svém malém množství a nečekaných výskytech, nikolivěk ve sladkých špagetách, které se táhnou od začátku po konec. Jenoduše řečeno, romantická kniha je kniha s několika romantickými scénami.
Osobně mám nejradši díla, u kterých záleží na dialogu. Nemám trpělivost číst nekonečné odstavce plné nekonečných souvětí s někonečně rozvitými podstatnými jmény, zároveň mi ale vadí, když si výjev nemohu pořádně užít, protože trvá jen pouhých pár řádků. Potěší mne, mohu-li se začíst do zajímavého rozhovoru, kde se pořád něco děje, ale přesto se nic nemění.

A koho nominuju?
Přemýšlím nad tím, jestli znám někoho, u koho je šance, že zajde na můj blog a svou nominaci tady najde... Nakonec jsem se rozhodla pro
Magdalénu, která vždycky dokáže vymyslet nějakou originální odpověď,
a Safiru, protože mě prostě zajímá, jak odpoví.

A teď si jdu číst.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 15. února 2015 v 18:28 | Reagovat

Moc zajimavy tag. Taky se mi dela zle pri cteni v aute a taky rozhodne volim Harryho Pottera pred  Stmivanim.

2 i r i s i r i s | Web | 15. února 2015 v 19:18 | Reagovat

Moc ráda jsem si přečetla tvé odpovědi. Tvůj psaný projev je takový příjemný.
Ty knížky o čarodějkách jsem četla také, myslím, že mám doma asi čtyři, pět dílů. Vždycky jsem měla radši Tinku než Lissi. Víc se mi podobala. :-D Co ty? :-)
Je super, že můžeš číst ve dvou jazycích. Jaké to je, mít dva mateřské jazyky? Nemělas v tom někdy zmatek? (Na to se tě asi ptá hodně lidí, že.)

3 Teri z Knižního ráje Teri z Knižního ráje | Web | 15. února 2015 v 19:23 | Reagovat

Moc pěkný blog. :-)

4 Brepta Brepta | E-mail | Web | 15. února 2015 v 20:08 | Reagovat

[1]:: A o čem je vlastně to stmívání?
Docela by mě to zajímalo...
[2]:: Taky Tinku, i když se asi víc podobám Lissi - jsem taková tmavší a stručnější. Myslím si, že to tak bylo napsáno záměrně. Třeba ten díl, ve kterém se Tinka zamiluje, byl úplně jasně pro ni (jestli s na to vzpomínáš).
-
Ani moc ne. Jen to někdy pletu záměrně, když si nemůžu vzpomenout na slovíčko. (V těchto případech skloňuji česká slovíčka podle maďarského vzoru, čímž vznikají zkomoleniny typu "mlíkót".) Ale asi před dvěma týdny jsem měla krizi - nejdřív jsem někomu řekla, že vrátný byl mošt zaneprázdněn (což je v maďaršině teď), potom jsem někomu prozradila, že chodím do nyolcadik třídy a korunu jsem tomu dala, když jsem maďarskou učitelku "tanárnő" nahradila podivným tvarem "učitelnő". :-D
[3]:: Díky :D .

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 21. února 2015 v 18:25 | Reagovat

Já náhodou patřím mezi ty šťastné, kterým se při cestování nezvedá žaludek. Jednou jsem takhle osmihodinovou cestu k Baltu pročetla a pak se ukázalo, že během pobytu už nemám co číst. To bylo trochu smutné. Jinak svou cestu ze školy a do školy vyplňuji právě četbou, protože jinak mi během dne ten čas na knihy nevybyde a řádky utíkají tak rychle :-)
Jinak tvé odpovědi jsou zajímavé. S tou young adult literaturou to máme podobné, moc ji také nevyhledávám, jenom ze zvědavosti nebo na nátlak mého okolí

6 Magdaléna Magdaléna | Web | 27. března 2015 v 18:10 | Reagovat

Teda, ještě že jsem na tvůj blog zavítala (přes Vlastu a Iris zpět ke své oblíbené Breptě).
.
Odpovědi máš super, docela bych i tipla, že tak nějak podobně to budeš mít. Hlavně tu zálibu v dialogu dost chápu a asi bych to nedokázala vyjádřit líp.
.
Tagy obecně moc nemám ráda, ale tenhle se mi líbí. Možná se do něj pustím, ještě nevím.. Kdyby ne, tak to rozhodně není nic osobního ale spíš lenost/nedostatek času :)

7 . . | 16. dubna 2015 v 21:20 | Reagovat

.................................................................čubko....................................................................................................................krávo..........................................................................................................je mi z tebe na blití ty .................píčo..................................... .................

8 Adéla Smyřická Adéla Smyřická | 17. dubna 2015 v 20:56 | Reagovat

Nepiš na bolog TheGirlFashion Terce jsi trapná .
Tvé články nestojí ani za prošlé máslo. [:tired:]

9 Katka Zkalská Katka Zkalská | 21. dubna 2015 v 17:44 | Reagovat

Neotravuj lidi na jíjích blogách jsi trapná a nekritizuj tvůj blog je jak popelnice...

[8]: Souhlasím Adélko

10 Brepta Brepta | E-mail | Web | 21. dubna 2015 v 17:52 | Reagovat

[8]:[9]: Tomu říkám konstruktivní kritika. :)

11 Beata Beata | 22. dubna 2015 v 13:46 | Reagovat

[10]: OMG! nech je být říkají pravdu

12 Brepta Brepta | E-mail | Web | 22. dubna 2015 v 14:57 | Reagovat

[11]: Zrovna jsem je pochválila za konstruktivní kritiku. :)

13 N.O.P. N.O.P. | E-mail | Web | 24. dubna 2015 v 17:34 | Reagovat

Dobrý den,
předem se omlouváme za potíže.
Prosíme o návštěvu našeho webu neoficialniochranciprirody.blog.cz bojujícího za přírodu.
Za každé vyslyšení prosby srdečně děkujeme a doufáme, že nám pomůžete šířit tuto zprávu dál.

S přáním příjemného dne
N.O.P.

14 Andrea Pochusárková Andrea Pochusárková | 2. května 2015 v 13:00 | Reagovat

Pane bože but aspon aktivní když už tvoje články stojí za h....

15 Brepta Brepta | E-mail | Web | 2. května 2015 v 16:21 | Reagovat

[14]: Tomu říkám poněkud zvláštní přání. Přesto se ho však pokusím splnit. :)

16 osp osp | 18. června 2015 v 14:56 | Reagovat

[15]: Jseš taková kunda !

17 Eva Ostroklá Eva Ostroklá | 7. července 2015 v 11:17 | Reagovat

Jsi taková kráva co to má být jenom se zbavuješ konkurence. Jsi odporná,hnusná,necitelná a smrdíš...

18 Eli Eli | Web | 18. ledna 2016 v 22:32 | Reagovat

Opravdu zajímavý tag, některé otázky jsou vážně boží (jiné předvídatelné, ale co naděláme).

Taky jsi začala číst ještě před školou? Jsme geniální. :D

19 BenyF BenyF | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:38 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.