Dneska se vlastenectví nenosí, já jsem výjimka

15. prosince 2013 v 16:57 | Pandora
Celý týden jsem si pročítala články na téma týdne a nezatajím, že jsem byla docela zklamaná. V podstatě jsem čekala, čeho se dočtu, přesto mi to bylo líto.
Všichni si musíme přiznat, že pořádek v naší zemi není zrovna nejlepší, ale to neznamená, že nemáme v naší zemi také nějaké klady. To mám být jedna z mála vlastenek já, poloviční Maďarka?
Naše neštěstí přišlo spolu s bitvou na Bílé hoře, kdy naše inteligence utekla, nebo byla popravena.
Připadá mi to jako nové národní obrození. Vlastně ne, žádné druhé národní obrození tady nemáme, ale zatraceně bychom ho potřebovali. Místo němčiny teď sice převládají anglikanismy, českou, nazávislou vládu máme. Ale jakou? Opravdu nepatřím mezi ty, kterí pějí ódy na funkčnost našeho státu, ale nechci se taky přifařit k těm, kteří nedovedou nic, jen nadávat. Nejméně polovina článků na téma "Češi" byla o tom, jak pijeme pivo, nadáváme, že je u nás korupce a nosíme ponožky v sandálích. A všechny ty články, psané naším, českým jazykem (ač značně pokrouceným, nejčastěji ve shodě podmětu s přísudkem) se tvářily strašně cize, jako by s tím nechtěly mít nic společného, něchtěly se o to starata v podstatě také nebyly českými články. Řeknu to narovinu: tyhle články mi přišly úplně blbé.
Hlavní problém plyne z nevzdělanosti našeho národa.
  1. Všichni dnes znají jen ty ksichtící se Američany z televize, postrádají pravou kulturu a pravý humor. Známe jenom fotbalisty, přihloupé seriály s Disney Channel a zapomínáme na naši krásnou řeč, za kterou tolik lidí bojovalo a trpělo, zapomínáme na dobou hudbu, ať už vážnou (kdo by si například nevzpomněl na jména Antonín Dvořák a Bedřich Smetana), nebo moderní (jazz, swing) a ne to bušení do bicích a "písničky" v rozsahu sekundy, ne-li primy. (Myslím hlasové rozpětí "zpěváka"). Ostatně většina dobrých českým filmů jsou jen obrovské přehlídky herců-nebožtíků.
  2. Lidé dnes moc nečtou, raději brouzdají po internetu a opravdu cílevědomých a chytrých lidí je tady po skromnu. Škola do nás nenahustí všechno a když se vzdělávat a na sobě pracovat nebudeme, zůstane to tady navždy stejné.
Chtějme něco dokázat! Nenadávejme jen! (Zní to sice dobře, ale těžko se to dělá.) Pořád se říká, že kdyby se ne kradlo, kdyby policie pracovala, kdyby si lidi věřili...jak to udělat, aby všichni najednou dostali rozum, na to už se zeptejte někoho jiného. Já jen vím, že sama se budu hodně snažit a Čechům ostudu neudělám.
Dovolte mi ještě takovou dohru. Když už je řeč o vlastenectví, nemohu se nezmínit o románu, který právě čtu. Napsal ho Alois Jirásek a jmenuje se F. L. Věk. Když člověk čte tu krásnou staročeštinu, když vidí, jak i tenkrát lidé bojovali za naši zemi, řeč, za náš národ, začne si opravdu vážit toho, čím je a pochopí že nejsme jenom parta totemů, jak si to většina lidí myslí, ale že jsme opravdový, dobrý národ a že my se ještě jednou sebereme a bude zase líp.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Agnes Agnes | Web | 15. prosince 2013 v 18:04 | Reagovat

Souhlasím s tím, že je smutné, jak se ve většině článků o Česku akorát člověk dozví, jak autory štve, že se tady narodili, jak nemají na co být hrdí a podobně.
A myslím, že jsou stále lidé, kteří se nevzdávají a bojují dál :)

2 Magdaléna Magdaléna | Web | 21. prosince 2013 v 20:38 | Reagovat

Krásně a opět velmi dospěle napsané. Měla jsem článek na podobné téme, byť asi míň "vzdělaný"... Vadí mi, že nám vadí naše česká podstata... Obecně, že nám na naás furt něco vadí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.