Dlouhodobé zneužívání bobříka mlčení

23. listopadu 2013 v 16:32 | Pandora
Tento článek bych si dovolila rozdělit do několika kapitol.

Bobříci

Krom zvířat, která u nás už vyhynula, jsou bobříci také jakési "zkoušky" pro hochy a děvčata, které stvořil Jaroslav Foglar - nejprve se začaly (aby nedošlo k nedorozumění: bobříci začali, zkoušky začaly - a u toho zůstaneme) objevovat v knize Hoši od Bobří řeky, dále pak skoro ve všech Foglarových knížkách. Dneska už mnoho lidí netuší, kdo je vymyslel a jaký je jejich prvý význam. Zde se dovolím odcitovat (a pan Foglar se na mě jistě nebude zlobit) ze Zápisníku třínácti bobříků:

"Jsou to zkoušky nejrůznějších vlastností, schopností, znaostí i dovedností - a podle toho, jak se která zkouška komu z vás povede či nepovede, se pozná, jaký kdo je. Zda a v čem je více či méně schopný, statečný a dovedný, nakolik je třeba strašpytel, lenoch, slaboch a nešika. A lovy vás také povedou k tomu, abyste se stále zlepšovali a zdokonalovali."

Co z toho vyplývá?

Vyplývá z toho, že každý si plní bobříka sám pro sebe, aby sebe ujistil, že je správný hoch či děvče. Pro svoje uspokojení, hrdost. Pan Foglar v knížce píše, totéž a ještě dodává, ať ho nelovíme proto, abychom se vychloubali před ostatními, že pokud ho lovíme s kamarádem, nesnažme se ho předhánět a barevné knoflíky jakožto odznaky splněných bobříků si na košili přišívejme vždy s čistým svědomím. Jeho knížka se setkala s náramným úspěchem. Dokonce tak, že se i bobříci stali takovou samozřejmostí. Jako když někdo do knížky napíše, že se projel na kole (které také někdo vynalezl), mohl Foglar do Rychlých šípů napsat, jak loví bobříky. Ano, rozšířili se do všech koutů republiky. S jedním nebezpečím však Jaroslav Foglar - Jestřáb nepočítal....

Dokonalá výchovná pomůcka

Toto se samozřejmě hodilo všem vychovatelům a učitelům. Nikdo už si skoro nepamatoval autora a přesná pravidla, tak proč toho nevyužít? A tak dětem nasázeli bobříka loupání brambor, bobříka poslouchání rodičů, bobříka bez sprostých slov a mimochodem také bobříka mlčení.

Před a po

Před tím, co si ho vzali za svého vychovatelé, sloužil bobřík mlčení k sebepřekonání a pro většinu lidí byl tím z netěžších. Čtyřiadvacet hodin krutého mlčení, bez hlasitého smání, kýchání a dalších zbytečných zvuků. Nemilosrdně a tisíckrát opakovaný těmi, kteří se prokecli pár minut před koncem. Ano, to byl bobřík mlčení.
Po té přeměně se bobřík využíval hlavně v družině, aby se děti ztišily. V případě neuposlechnutí dostaly trest, v horších případech nic. V nejhorším případě se omezil na šeptání - buď to byla jeho nová pravidla, nebo si to tak děti nehlídaně uzpůsobily samy. Nikdy netrval déle nežpůl hodiny a nějakou dobu alespoň nebyl odměňován.

Chipsy, čokoláda a kaštanové tyčinky?

Jsou to sice výborné lahody, ale ne když je člověk dostane jako odměnu za to, že vydržel dvě hodiny mlčet. Hodně lidí nepochopilo význam bobříků, ale naše výtvarkářka to už přehnala. Není ovšem jediná - učitelka informatika nás například zapsala - bez našeho svolení - do této soutěže:

Této soutěže jsem se tedy zúčastnila a i když jsem neprošla s plým počtem bodů, jsem si jistá, že nebyl tak těžký, aby byl hoden se nazývat bobříkem. Byl udělen i těm mým spolužákům, kteří měli pod polovinu bodů. Za druhé pak ho nevymyslel Foglar.

Co z tohohle únavného článku plyne?

Svých čtenářů, i když je jich poskrovnu, si vážím a vždycky se jím snažím vyhovět. Dělám všechno proto, aby se tad nenudili a proto mne vylice mrzí, že musím ctěného čtenáře zklamat. Odpověď zní: nic. Vůbec nic, stejně tak s tím nic neuděláme a jen si to přečteme, jedno veliké, bezvýznamné nic. Ale je dobréo tom alespoň vědět, ne?
Zdroje obrázků:
  • ibobr.cz
  • geocaching.com
  • foglar.ezin.cz
  • graficke-studio-praha.cz
Zároveň se také omlouvám za jejich špatné zobrazení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magdaléna Magdaléna | Web | 24. listopadu 2013 v 19:29 | Reagovat

Páni, nemůžu uvěřit, že je ti méně než 15 let. Píšeš tak dospěle, cituješ zdroje.
Na jednu stranu chápu tvé rozhořčení nad zneužíváním například ve družině, protože to je opravdu hloupé. Bobřík má smysl jedině tehdy, když chápeme jeho podstatu a držíme jej dobrovolně.
Na druhou stranu se ale inovativním bobříkům nebráním. My měli například v oddíle vedoucí, která některé bobříky přepracovala. Byl tedy bobřík dobré nálady, šikovných prstů, paměti... A věř mi, zrovna ta paměť byla pro mnohé těžší než mlčení :) Výhodou těchto bobříků bylo také to, že se daly splnit. Přiznejme si to, bobřík dobrých skutků a ušlechtilosti se na táboře moc držet nedá...
Jinak děkuji za vzpomínku na má skautská léta, napsala jsi opravdu parádní článek! :)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 19:54 | Reagovat

Já si pamatuji jenom bobříka mlčení ve školních družinách, ale už si ani nepamatuji, jaké jsme dostávali odměny.... Ale zdá se mi to jako dobrý výchovný nápad - abys něco dostal, musíš si to zasloužit :)

3 Pandora Pandora | E-mail | Web | 26. listopadu 2013 v 15:16 | Reagovat

[1]: Děkuji, to je lichotivé - ale opravdu je to tak.
Já se také nebráním inovativním bobříkům, jen mi vadí, když spolu s tou "rekonstrukcí" ztratí i smysl nebo náročnost. Na táboře jsme také měly bobříka ohně, bobříka slepoty atd., lov byl ale jen jako hra na jeden den a samozřejmě uzpůsobený malým světluškám. Pokud to má být ale dlouhodobý a dobrovolný lov, myslím, že Foglarovy bobříky si zaslouží úctu.
Jé, to mám radost! (Mám vždycky radost, když zjistím, že někdo byl nebo je skaut :-)
[2]:Dobrý nápad to je, ale chtělo by to něco jiného než bobříky - ty mají opravdu podstatu úplně jinou a hmotná odměna by za ně být neměla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.