Červen 2013

Pár dobrých zkušeností do života

24. června 2013 v 20:15 | Pandora |  Denní tisk
Život je boj!
Život není fér!
Pravidla:
  1. Jsem vždycky dokonalá.
  2. Když přece jenom nejsem dokonalá, okamžitě vstupuje v platnost pravidlo číslo jedna.
Pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos.
Všude dobře, doma nejíp X Všude dobře, proč bejt doma?
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dojde pro pivo.
Lež, máš krátké nohy!
Kdo jinému jámu kopá, je dobré vědět rozměry.
Čím víc víme, tím víc zapomínáme,
čím víc zapomínáme,
tím míň víme,
čím míň víme,
tím míň zapomínáme,
čím míň zapomínáme,
tím víc víme,
tak proč se učíme?
Ať padne vajíčko na kámen, nebo kámen na vajíčko, vždycky se rozbije vajíčko.

A podařilo se mi sem narvat i pár citátů

Nestačí vědět, vědění je třeba použít.
Goethe
Kde blb, tam nebezpečno.
Jan Werich
Je těžké být debilem, konkurance je příliš velká.

Někdy se to zdá jak jen pro legraci, ale každé z těchto přísloví má něco do sebe (snad krom Lež, máš krátké nohy :-)). Například, že je dobré vědět rozměry: člověk se prostě někdy přepočítá a do pasti spadne on. Zkuste se nad tím zamyslet a když Vás něco zajímavého napadne, prosím, pište do komentů!

Hurá na prázdniny!

23. června 2013 v 10:43 | Pandora
Léto už je v plném proudu a za necelý týden začnou prázdniny. Je asi hloupé pokládat otázku, jestli se těšíte, vždyť letní volno je to, na co po celý školní rok čekáme a myslíme.
Co ale v prázdninách vidíme? Dva měsíce poflakování, život bez domácích úkolů? Nebo osm týdnů příležitosti na zdokonalování, věnování se tomu, čemu chceme a osm týdnů na nekonečná dobrodružství? Vydejme se po té druhé cestě, cestě, která má cíl a někam vede! Bude to sice těžké a náročné, bude to vyžadovat hodně úsilí, ale stojí to za to. Z prázdnin si pak odneseme mnohem více, než že jsme mohli vstát až o půl jedný a do tří mohli bejt vzhůru, odneseme si nezapomenutelné zážitky a ještě něco víc.
Co tím vlastně myslím? Každý člověk má něco, v čem se potřebuje zlepšit. A prázdniny jsou pro to tou pravou příležitostí.

Co mě čeká?

V první řadě mnoho sebepřekonávání. Ač to bude velmi těžké, nesednu hned po ránu k televizi, ale radši si zacvičím, nebudu celý poledňák žužlat čokoládu, ale využiji svého volného času k plnění bobříka síly, nepromrhám nesnesitelné vedro u počítače, ale ukuchtím pro celou rodinu osvěžující limonádu z přísad, které sama nasbírám. Při té příležitostí se naučím první desítku rostlin z bobříka květin. Nechám nicnedělání, ráno brzo vstanu a půjdu si zaběhat.

Všude se dá něco podnikat

Je dobré mít zhruba promyšlené, kde se čemu budu věnovat, nebo kde jakého bobříka (o těch později) ulovit. Stanov si nějaké cíle, čeho chceš dosáhnout, v čem se chceš rozvít. Nemusí to být jen sport. Je také dobré naučit se využít možností kolem sebe. Když je v blízkém městě otevřený stadion s běžeckou dráhou, bazénem, kurty a doskočištěm, rozhodně nebudu váhat. Naopak například u babičky, v sice krásném, ale přece jenom městě, půjde sport mimo mě, můžu se tak například zaměřit na sebeovládání, či se naučit nějak přijatelně vařit.

Bobříci a další

Prázdniny jsou také úžasnou příležitostí pro lov bobříků. Pro ty, conědí, o co jde: Třináct bobříků vymyslel Jaroslav Foglar a poprvé popsal v knížce Hoši od Bobří řeky, kde se je hoši snaží ulovit. Bobříci se poté tak stali tak známými, že je mohl vepsat i do svých dalších knížek - klub Ztracené stopy, nebo třeba Rychlé šípy také lovily bobříky. Později, v knížce Strach nad Bobří řekou, připsal Jaroslav Foglar dalších třináct bobříků, ty už ale nejsou tak proslulé. Jedná se o zkoušku dokonalého chlapce nebo dívky. Je bobřík mrštnosti, míření, záchrany, plavec, dobrývh činů, odvahy, květin, velikého mlčení, osamělosti, zručnosti, síly, hladu a konečně ušlechtilosti. Více se o bobřících dočteš ve výše uvedených knížkách, nebo například v Zápisníku Třinácti bobříků (zakoupitelný ve skautském obchodě JUN), kde najdeš i Modrý život (možná se někdy doškáte článku na toto téma) a osobní zkušenosti Jaroslava Foglara - Jestřába. Bobříci ale nejsou jediná možná zkouška. Například v knížce Rok malých dobrodružství od Miloše Zapletala je každý měsíc trojboj a zkouška sebeovládání. Tak do toho!

A co z toho?

Zdá se to jako hodně práce, moc ideálů a skutek utek. Ale když se budeš snažit, dosáhneš ohromujících výsledků. Po prázdinách se vrátíš do školy jako úplně nový člověk, a když se ještě trochu zapracuje na známkách (a to jde taky), bude z Tebe opravdu dokonalé děvče nebo chlapec. Kdo by něco takového nechtěl? Ale nezapomeň, ne že po prázdninách lehneš na gauč a zůstaneš dokonalá na věky. Tělo i duši je třeba pravidelně promskávat!¨
TIP: Dej si s kamarády soutěž, kdo se vrátí z prázdnin nejopálenější!

Prázdinám třikrát nazdar!

Zdar, zdar, zdar!


Howrse

18. června 2013 v 17:23 | Pandora
Tento článek chci věnovat internetové hře Howrse. Většina z Vás jí asi zná. Jde o hru, ve které se staráte o koně, vylepšujete jejich dovednosti, máte vlastní jezdecké centrum...Má to ale jednu chybičku. S odpuštěním to žere čas a peníze.
Howrse jsem poprvé začala hrát asi před dvěma roky, když jsem byla nemocná a neměla jsem co dělat. Byly na tom všechny holky ze třídy a tak jsem si řekla, že to zkusím. Začalo mě to ale bavit mnohem víc, než jsem čekala a skoro všechen svůj volný čas jsem trávila tam. Poveděla jsem o ní i kamarádce. Přiznávám, byla jsem na ní závislá. Hru jsem zrušila asi po měsíci a půl, protože jsem pochopila, že je to k ničemu. Po dvou týdnech jsem ale zase onemocněla a tak trochu jsem se nudila...A všechno začlo znovu. Peníze jsem sice a naštěstí nikdy do hry nedala, byla jsem ale na krajíčku a skoro jsem o to začala rodiče prosit. Naštěstí jsem se ale vzpamatovala hru zrušila. Za odměnu (tedy ne jako výměnu, ale odměnu) jsem dostala knížku a musím říct, že počtení bylo mnohem lepší než neustálé visení na internetu. Hru jsem si potom ještě několikrát potají založila, ne nýbrž k účelu chovu koní, ale sabotování. Nevím, co mě to popadlo, chtěla jsem se pomstít, nebo si nějak vybít energii či co. Psala jsem do fóra, ať si konečně uvědoměj, co dělaj, psala jsem nováčkům, ať si hru zruší, v dlouhodobých hráčích jsem chtěla svými dopisy vyvolat otázku, pro už tam tak dlouho maří čas. Po nějaké době jsem ale odpřísáhla, že už tam nevlezu a zatím slovo držím. Když se tim nebudu zabývat, zabere mi to nejmíň času, ne?
Asi si teď říkáte, proč je ta hra tak strašná a proč jí odsuzuju. Na to Vám můžu podat přesnou odpověď. Hra Vás nutí být tam čím dál tím víc, kupříkladu tím, že jednorožec se Vám může narodit jen v určitou denní dobu nebo že musíte nmít dostatečný počet odsloužených dní (dní, ve kterých jste se přihlásili), abyste mohli vykonávat různé věci. Abyste mohli ve hře rozvít opravdovou kariéru, potřebujete dobré koně, kteří mají dobré vlastnosti, které jim můžou dát jedině věci z černého trhu. Ty se kupují za pasy. Ty nejlevnější z nich stojí jeden pas, který koupíte za 50,- korun! Uvažte, že když ty koně ani neexistují...
Mimochodem, vypadá snad tohle jako normální kůň?
Věřím že ti, co hru hrají jsou na mě teď naštvaní a budou psát spoustu nevrlých komentů. Mohla bych Vám odpovědět, že já si taky nestěžuju na miliony stránek typu "vše o Howrse" nebo "Howrse, nejlepší hra na světě". Já Vám ´čty neruším a ani Vám nenakazuju, abyste je smazali. Dokonce Vás tady nevyjmenovávám jako největší zločince století...Pouze píšu svůj názor a varuju ty, kteří by té hře mohli propadnout. Na všechny internetové hry mám názor bez rozdílu stejný, ale s Howrse jsem se stkala nejvíc a mám s ním největší zkušenosti.

Rozhovory; Kac

18. června 2013 v 15:32 | Pandora |  Rozhovory
Ahoj, přináším, ač opožděne, dlaší rozhovor. Odpovídá mi Kacalan.

  • Jsi holka, nebo kluk? I když jsem si hodnou dobu přála narodit se jako kluk, mé přání zůstalo po celou dobu mého života nevyslyšeno a já na světě zůstala jako dívka. Vlastně jsem ráda, začínám svět poznávat z pohledu té křehčí poloviny lidstva a vzhledem k tomu, že se často pohybuji mezi kluky, se mi tato relita pozdává trochu více.
  • Zkus v jedné větě zformulovat, o čem je Tvá nejoblíěnější knížka a v druhé větě, čím Tě dojala. Nemám oblíbenou knihu, ale poslední, co jsem četla a zaujalo mne, byla kniha Hunger Games. První díl. Děj většina lidí zná, ale jedná se o Hladové hry, ve kterých buď přijmete smrt, zabíjíte, nebo taktizujete. Líbilo se mi vyjadřování autorky a fantazie, kterou do toho vložila. Psala to s chutí, což každý čtenář ocení :)
  • O jaké věci se zajímáš a proč? Jsem takový hyperaktiv od přírody. Snažím se ve velkém psát, ale kryje se mi to se sportem ( tanec, volejbal, běh...), kluky, přáteli a úžasnými výlety, které často podnikám.
  • Vyber z následujících možností, upřímně:
    • Jsi líný nebo pilný? Jsem lenoch, flákač od malička. Málokdy se donutím, ale když už překročím tu hranici přemlouvání, nic není nemožné.
    • Jsi vytrvalý nebo ne? Jak už jsem psala, když se rozhodnu, je málo věcí, které vzdám. Jen když vidím, že je to marné, dokážu včas ustoupit. Bohužel to neplatí u diet, jsem jedlík celým srdcem.
    • Jsi pořádný nebo bordelář? Ajajaj, bordelář a to neskutečný. Popravdě i když se ve většině předmětů držím v těch nejlepších (vyjma angličtiny -_-), mé sešity jsou nejhorší. Až tedy na ty jedince, kteří si od začátku roku prosím pěkně ještě nedokázali založit sešity. U mne platí salátová vydání, nedokážu pořádek udržet :D
  • Jaký máš vztah ke sprostým slovům? Až nepříjemně často, téměř pořád se mi stává, že nadávám jak pověstný dlaždič. Nakazil mne tím bývalý "kamarád", který se ve sprostých slovch naprosto vyžíval a dlouhodobý pobyt s ním mne změnil natolik, že se mi málokdy povede zareagovat bez v jakékoliv míře sprostého slova.
  • Žiješ v realitě, nebo raději ulítneš do fantazie? Oj, samozřejmě že žiju v realitě, mám tu přátele a vše, co mám ráda. Ale hyperaktivita mne nutí neustále něco dělat a ono se třeba v busu nedá dělat nic jiného ( krom pohrávání si s předměty než přemýšlet. Unáším se do víru nepřestavitelných situací a věcí, které bych si přála, aby se staly. V tu chvíli se ze mne stává nepoučitelný snílek.

  • Charakterizuj se jedním slovem: Šílená! Přesně tak, jsem blázen, šílenec a vše takové. Nedokážu být v klidu a nesnáším nudu, proto často končím v průšvihu kvůli mým nepoučitelným nápadům... :D

Děkuju ze rozhovor!

Rozhovory; Anežka

1. června 2013 v 7:00 | Pandora |  Rozhovory
A je tu další rozhovor, tentokrát s Anežkou, která blog nemá.
  • Jsi holka, nebo kluk? Holka.
  • Zkus v jedné větě zformulovat, o čem je Tvá nejoblíbenější knížka, a v druhé větě, čím Tě dojala. Moje oblíbená kniha se jmenuje Velké trápení a napsala ji Helena Šmahelová. Kniha je velice smutná, a nutí k zamyšlení, to se mi na ní líbí.
  • O jaké věci se zajímáš a proč? Dřív mě bavila atletika, ale teď už moc ne. Jinak hraji na klavír a protože jsem křesťanka, chodím do křesťanského klubu...
  • Vyber z následujích možností, upřímně:
    • Jsi líný nebo pilný? Doma líná, ale ve škole se docela snažím…
    • Jsi vytrvalý nebo ne? V běhu trochu, ale jinak asi moc ne.
    • Jsi pořádný nebo bordelář? Jsem hrozná bordelářka, bydlím v pokoji se 2 sestrami a je tam hrozný nepořádek…
  • Jaký máš vztah ke sprostým slovům? Nelíbí se mi, když někdo sprostě mluví, ale občas se naštvu, když mi něco nejde a nějaké to slůvko mi uklouzne.
  • Žiješ v realitě, nebo raději ulítneš do fantazie? Občas si ráda přdstavuji jaké by to bylo žít v knižních světech, ale zas nejsem jako bratr, který si dřív pořád představoval jaké by to bylo, kdyby vyhrál miliardu…
  • Jaký máš vztah k lidem s Downovým syndromem? Spíš kladný, moji dva sourozenci ho mají a jsou to moc milé děti…
Děkuji za rozhovor!
...A sháním další zájemce o rozhovor, prosím pište na pandorin-blog@seznam.cz.