Svědomí

6. dubna 2013 v 14:35 | Pandora
Svědomí? Každý ho máme, ale ne každý ho posloucháme. No a to je téma tohoto článku.

No, co si budeme nalhávat, každý z nás už někdy provedl něco špatného, nebo alespoň ne úplně dobrého. Nejprve jsou to chyby hloupé, z neznalosti, za ty se na člověka nemůže nikdo zlobit. Pak jsou tady ale špatnosti, které děláme vědomě a úmyslně. My máme vlastně svědomí dvojího druhu.

"Ale, copak, copak? Co se ty zase chystáš udělat za lumpárnu? Neměl/a bys sedět u televize, když ještě nemáš domácí úkoly. Nemysli si, že máš dost času, víš přece, že to budeš dělat na poslední chvíli. Řekni rodičům o té pětce, není čestné ani pěkné, když to zatajíš, časem se na to stejně přijde a bude to horší!"
  • Toto předvídající a upozorňující svědomí je opravdu těžké si vypěstovat. Toho dosáneme tak, že se pravidelně zamyslíme nad tím, co jsme ten den udělali, k čemu to vedlo a jestli to bylo správné. A časem se z toho vyklube to naše první svědomí, které nám řekne o tom, co se chystáme udělat, k čemu to pvede a jestli to bude správné. Další věcí je ale umět ho poslechnout. Ten, kdo tak neučiní, brzy o něj přijde.
"Ty trumbero! Cos to zase provedl? Jdi se omluvit, nestůj si pořád na svém, vždyť moc dobře víš, že nemáš pravdu! Proč jsi tu pětku zatajil? Nemysli si, že to, že na to tví rodiče nepřišli, znamená, že by jim nevadilo, když jim lžeš. Jseš taky součástí rodiny, ale její členové, aby držela pevně pohromadě, musí být k sobě upřímní. Proč jsi řekla mamince, že je kráva? Víš, jak jí to teď bolí?"
  • Kdo z nás se ještě nepotkal s tímto protivným svědomím, které pořád jenom kritizuje a navozuje nám špatný pocit? Pronásleduje nás do té doby, než docílí toho, čeho chce: abychom litovali toho, co jsme udělali, šli se omluvit a nikdy to vícekrát neopakovali. Někdy je dokonce tak nemilosrdné, že přesto, že šlo o bezvýznamnou věc, která je dávno zapomenutá, nás pronásleduje roky? Mě maminka v první třídě přivezla samolepky (tenkrát to byla obrovská móda), bylo jich celkem asi čtyři sta! Lepily ale i z druhé strany, takže s nimi bylo velmi těžké pracovat a navíc byly všechny vánočního motivu. Já je ve třídě rozdala a zbylo mi jich asi deset...Troufám si tvrdit, že má maminka už ani neví, že se co takového stalo, mě ale svědomí mučí a mučí...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 art-worlddream art-worlddream | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 17:26 | Reagovat

hezkej článek :-)

2 Pandora Pandora | Web | 9. dubna 2013 v 17:47 | Reagovat

[1]: Díky! Jsem 100 návštěvník blogu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.