Moje cennosti

29. března 2013 v 17:05 | Pandora
Rozhodla jsem se napsat článek o tom, co je pro mě důležité, čeho si opravdu vážím. Hned ze začátku bych se chtěla omluvit, protože podobný článek nadávno vyšel na Biančiném blogu.


Skauting

Ano, ano, skaut. Něco jako moje druhá rodina. Kamarádky dobrodružství...a samozřejmě skautská symbolika. Se sestrami skautkami :-) jsme schopné toho opravdu hodně nakravit - spolu jsme prostě šílené. Článek o skautu najdeš zde.

Divadlo, čeština, Semafor, recitace...

Jak víte, hodně mě baví divadlo a vše, co je s ním spojené.
  1. Divadlo - hodně mě baví stát na jevišti, ať už sama, nebo s někým. Jsem sice strašná trémistka, ale jenom před představením. To když jsem tam sama. Jakmile hraju s některým svým kamarádem, tak nemám tréu vůbec. Upřímně řečeno bych ráda byla herečka, ale vím, že je to nemožné - herectví je nejisté povolání.
  2. Čeština - myslím tím předmět ve škole. Máme simpatickou češtinářku, látka mě baví a snad mi i jde...Je to můj nejoblíbenější předmět ve škole.
  3. Semafor - nejlepší divadlo ve kterém jsem kdy byla. Jeho majitelem, ředitelem, autorem her, skladatelem hudby, hercem, kritikem a bůhvíčím ještě je Jiří Suchý. Toho strašně moc obdivuji. U mě Srmafor splňuje své poslání: obveselí, zbaví člověka starostí...no, prostě zasměje se!
  4. Recitace - něco podobného divadlu...Letos jsem měla s recitací úspěch a rozhodně s ní nechci skončit.

Rodina

Samozřejmě, asi jako každý, bych nedokázala být bez své rodiny. I když se někdy dostávám do diskusí, zvolna přecházejících do hádek, rodina je pro mě opravdu důležitá. (Nebude-li Vám to vadit, zahrnu sem i domov.) Ve svém útulném pokojíku se cítím opravdu nadmíru dobře - z každé jeho strany na mě kouká nějaký můj výrobek a celý hraje všemi barvami. Náš byt je také docela pěkný - alespoň mně se líbí - a asi bych těžko nesla, kdybychom se měli stěhovat. Nic takového ale naštěstí nehrozí. Vrátím se teď ale k rodině. Samozřejmě: mamka, taťka. Ale pak jsou tady babičky, dědečkové, donedávna prababička a konečně bratranec se sestřenicí, kteří mi nahrazují nto, že jsem jedináček a nemůžu se starat o mladšího sourozence.

Kamarádi

Nemůžu tady vykládat, že by se to kolem mě kamarády jen hemžilo, to tedy ne. Mám pár kámošek, se kterými si dobře rozumím a které bych rozhodně nechtěla ztratit. Pamatuji se na ty osamělé přestávky, kteé jsem musela trávit ve škole před dvěma, třema lety a jsem opravdu vděčná za to, že jsem se teď dostala do takového kolektivu, kde tomu tak být nemusí.

Moje další zájmy

  • Hra na klavír - na klavír hraju už téměř sedmým rokem (ne, nemyslete si, že mi to jde tak dobře, protože to byste se hooodně mejlili XD), a přesto, že se mi často nechce cvičit, bylo by mi líto toho nechat...takže to chce jen píli!
  • Volejbal - začala jsem teprve tento rok, ale baví mě to a tak toho nechci nechat, nýbrž se zlepšovat a někam to dotáhnout.
  • Voda - tím myšleno koupání, plavání....všechno, co je s tím spojené! Ve vodě jsem jako ryba ve vodě! Juj! Tak to muselo vyznít hodně špatně, co?
  • Čtení - taky si hodně ráda čtu, takže by mi asi dost vadilo, kdyby mi to někdo zakázal. Pomalu se mi to čtení stává drogou...Ne, natolik zas ne, ale někdy je dost těžké odtrhnout se od knížky.
  • Chalupa - na víkedny jezdíme na chalupu, mám moc ráda přírodu, která tam je.

Vzduch, voda, slunce apod.

Tak samozřejmě, na to taky muselo přijít. Vůbec si neuvědomujeme, co pro nás tyhle věci znamenají, například vodu a vzduch si znečišťujeme.

PS: Jak jsem psala věci po sobě, není to jejich pořadí, nebo tak něco. Prostě, jak mě napadaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.